ZUBAŘ
Autor: MUDr. Petra Voldánová
Stomatologická ordinace, České Budějovice MUDr. Petra Voldánová poskytuje péči v oboru praktická stomatologie. Ošetřuje dospělé i dětské pacienty. …
Počátky vzniku oboru zubař sahají do 20 století, kdy v Čechách v roce 1919 vznikla první zubní klinika. Termínu zubař se používá zhruba do 50 tých let 20 století. V této době se tento název změnil na slovní výraz stomatolog. Když nahlédneme trochu do historie, uvidíme, že o rozvoj oboru zubař, se nemalou měrou zasadil francouzský chirurg, který v roce 1728 vydal první knihu o tomto oboru. Popisuje zde své získané dojmy a poznatky. Tato kniha nás seznámí s prvními metodami léčení a trhání zubů a poprvé zde nacházíme zmínku o paradentóze, kdy onemocněním dásní člověk přicházel o zuby. S prvním užitím dentálních amalgánů přišel v roce 1826 francouzský zubař Auguste Taveau, který spravoval poškozené zuby slitinou stříbra a rtuti. Stříbro vytvořilo s kapalnou rtutí středně tuhou pastu, která dobře vyplnila poškozený zub. Dentální amalgány zubaři používají dosud.
Velký zlom nastal v době, kdy byla vynalezena zubní vrtačka, bylo to v roce 1870 v Anglii. V této době mohl ,,zubařství“ provozovat třeba i léčitel a tak tomu ve skutečnosti také bylo. Postupem času se péče o chrup přesouvala do rukou odborníků, kteří se v této době dělili na dentisty a zubní lékaře. Dentisté nebyli profesionálové, proto je vyhledávali spíše lidé z nižších vrstev, důvody byly převážně finanční. Zubní lékaři již byli vysokoškolsky vzdělaní lidé a mívali klientelu spíše v těch bohatších vrstvách obyvatel. Dnešní zubař je lékař, který se zabývá lékařstvím a náleží mu akademický titul Mudr., uvedený v zákonech č. 95 a 121/2004Sb. V rámci harmonizace výuky se státy EU byl zahájen pětiletý studijní obor zubní lékařství s vyšším počtem hodin výuky. Tato významná změna v koncepci nastala v letech 2003/2004. Tím se výuka v oboru zubař přiblížila na úroveň západních států. Obor zubař má stavovsky dané zastoupení ve Stomatologické komoře. Zdravotnické povolání v ČR může vykonávat jen osoba, která je odborně a zdravotně způsobilá k výkonu povolání zubního lékaře, je bezúhonná a je členem České stomatologické komory. Odbornou způsobilost získává zubař absolvováním pětiletého studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku ve studiu zubní lékařství. V akademickém roce 2003/2004 se tento zubní obor již nazývá stomatologií. Svoji zdravotní způsobilost zubař dokládá lékařským posudkem na základě provedené lékařské prohlídky. Lékařský posudek vystaví jemu příslušný praktický lékař. Zdravotní způsobilost u zubaře se zjišťuje před zahájením výkonu povolání a před pokračováním ve výkonu povolání, pokud tento byl přerušen na dobu delší než jsou tři roky. Jako bezúhonnost se u zubaře považuje to, že nebyl odsouzen za trestný čin v souvislosti s výkonem lékařské zubní péče k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Všichni zubaři, bez vyjímky, poukazují na důležitost prevence v péči o zuby. Jen pravidelné půlroční prohlídky nás mohou ochránit před nenadálými komplikacemi. Zubaři doporučují, objednat se ihned, jakmile se objeví první i malé bolesti, tzn. nečekat, že bolest sama odezní, to se většinou nestane. Obvykle se bolest naopak zhorší v době a to kdy se nám to nejméně hodí. Snad každý zubař svého pacienta poučí o tom, že základem zdravých zubů je péče o ně a jedině tak, že se vyhneme častým návštěvám v zubní ordinaci. Návštěvy u zubaře nejsou pro většinu z nás příjemnou záležitostí, hlavně v případě, kdy se jedná o trhání zubu. Proto je nutné s prevencí začít co nejdříve, než se objeví bolest v ústech. Prevence je stejně důležitá jak u dětí, mládeže, tak i u dospělých osob.
Téměř každý, než se vydá na cestu k zubaři, pocítí nepříjemné mrazení v zádech, nebo pověstné svírání žaludku. Je to jen pouhý strach z bolesti, kterým trpí většina jedinců. Někteří pacienti před zákrokem požádají zubaře o umrtvující injekci, neboť pak vrtání, nebo trhání zubu je zcela bezbolestné. Moderní zubař většinou používá lokální anestézii při všech zákrocích, u kterých hrozí riziko bolestivosti. Někdy, u malých zákroků, není ani lokální anestézie potřebná a to z jednoho prostého důvodu, je jím zubař nebo zubařka, kteří svým citlivým přístupem pacienta uklidní natolik, že zákrok je možno provést bez lokální anestézie. Stačí jen málo a strach spolu s nervozitou opadnou. Proto velmi záleží na přístupu zubaře k pacientovi. Zvláště citlivý přístup musí mít zubař k malému pacientovi. Pro zubaře je péče o dětský chrup o mnoho náročnější než u dospělého, musí dítě pro spolupráci především získat. Velmi záleží na jeho zkušenosti a schopnosti si k dítěti vytvořit takový vztah, aby se dítě nebálo a plně zubaři důvěřovalo. Zde může napomoci i rodič a jeho vlastní zkušenost k zubaři. Neměl by před svým dítětem nahlas vyjadřovat strach a obavy z ošetření. Naopak by měl dítě podpořit a uklidnit. Děti vycítí strach a nervozitu, přesto že jim to rodič výslovně neřekne. Každý rodič by měl mít tedy na paměti, že pokud bude své dítě přesvědčovat, aby se nebálo a sám bude mít panický strach a preventivním návštěvám se bude spíše vyhýbat, jejich dítě bude dělat přesně totéž. Někdy je vhodné, že dítě nebo i dospělého člověka doprovodí k zubaři osoba, které zcela důvěřuje. A to i přes to, že se nebude jednat o bolestivý zákrok. Zubař nechce nikomu ublížit, hasí jen důsledky nedokonalé prevence. Zubař v této souvislosti upozorňuje na význam jídelníčku. Dětským zubům velmi škodí oblíbené a sladké pokrmy. Statistika uvádí, že nejhorší stav chrupu mají děti ve věku kolem pěti let. Krom rodičů, na přístup dětí k péči o chrup, mají velký vliv školní preventivní programy a přednášky, které provádějí někteří zubaři přímo na školách. Každá přednáška zubaře většinou končí slovy ve smyslu "Prevence u Vás dětí je důležitá, ovlivní Vaše zubní zdraví na celý život. "
Přestože dnes má každý občan možnost si vybrat svého zubaře, který mu bude nejlépe vyhovovat, není to vždy jednoduché. Někdy to připadá, jak se říká, že se ,,zubaři propadli do země“. Tento stav zjišťují jak občané ve městech, tak i v malých obcích. Není to tím, že by fakulty lékařství opouštělo méně absolventů, ale situace je taková, že mnoho schopných zubařů odchází z ČR do zahraničí za lepším výdělkem. Tuto situaci nevyřeší pacient, ale zde nastává úloha státu, který podle ústavy je povinen zajistit svým občanům kvalitní a hlavně dostupnou péči. Předpokladem pro vysokou úroveň ošetření pacientů je i používání nejmodernějších zubařských přístrojů a nástrojů, které vychází z nejnovějších vědeckých poznatků a technologií. Není již žádnou vyjímkou, že zubař provede odborné vyšetření přímo ve své ordinaci a neodesílá své pacienty na zubní kliniku. Některé ordinace se mohou pochlubit i zařízením, které může konkurovat klinice. Je to např. strojová endodoncie, která zahrnuje ošetření kořenových kanálků uvnitř zubu, nebo apexlokátor, který je určen k přesnému změření délky kořenových kanálků. V mnohých zubních ordinacích se setkáme s tím, že zubař neodesílá svého pacienta na rentgen, ale tento úkon provede sám ve své ordinaci za pomoci digitálního panoramatického rtg, který dovede zhotovit snímek obou čelistí, chrupu čelistních kloubů i čelistní dutiny. Velký počet zubních ordinací disponuje vším, co je potřebné pro vysoce kvalitní vyšetření a léčbu. Středem veškerého dění v ordinaci musí být pacient a bezbolestné ošetření musí být standardem. Přátelský přístup k pacientovi by měl být samozřejmostí a jeho spokojenost další motivací pro zubaře!
Každý lékař, tedy i zubař se musí řídit §28 zákona č. 372/2011Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. To znamená, že zdravotní službu může zubař pacientovi poskytnout pouze jen s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Souhlas se považuje za svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku a to fyzického nebo psychického. Informovaným souhlasem je rozuměno, že pacient byl zubařem před zákrokem nebo úkonem informován o způsobu ošetření a případném dalším léčebném postupu. Pacient se ale může vzdát podání informace o svém stavu, má na to právo. Každý pacient je povinen u zubaře zaplatit za ošetření a provedený výkon. Zubní lékař, který provede v rámci určených ordinačních hodin ošetření a vyšetření pacienta, vybírá poplatek ve výši 30 Kč. Pokud půjde o péči poskytnutou v mimoordinační dobu, tedy v rámci pohotovostní služby, platí pacient částku ve výši 90 Kč. V případě, že zubař provede ošetření neregistrovaného pacienta v rámci svých ordinačních hodin, může rovněž vybrat poplatek 90 Kč. Ceník všech výkonů, které zubař provádí by měl být vyvěšen na viditelném místě , nejlépe v každé zubní čekárně.
V současnosti není na místě obávat se návštěvy u zubaře, dnešní zubař je vybaven vším, aby zmenšil nepříjemný zážitek pacienta v ordinaci a aby pacientovi zajistil pocit, že se nic až tak důležitého neděje. Sice nepříjemný pocit nám zůstává, ale strach z bolesti je už úplně zbytečný. Teď již zbývá jen vymyslet, jak si nechat spravit zuby na dálku a problém už nebude vůbec žádný!