ZUBNÍ ORDINACE
Autor: MUDr. Jana Sádovská
SOUKROMÁ STOMATOLOGICKÁ ORDINACE, BENEŠOV MUDr. Jana Sádovská ve své ordinaci zajišťuje léčebnou a preventivní stomatologickou péči: bělení zubů…
Zubní ordinace je pracoviště stomatologa nebo zubního lékaře, který zde vykonává svoji praxi. Většina klinik má své zubní ordinace, které se odlišují vybavením. Součástí některých ordinací bývají i operační sály. V dnešní době se stále více setkáváme s pojmem Zubní centrum, jehož součástí je několik zubních ordinací. Zubní centra vznikají spíše ve větších městech. Jejich výhodou je, že ordinace v něm sdružené mohou, na základě svého vybavení, provádět i složitější zákroky. Součástí centra bývá stomatologická laboratoř a rentgen. V těchto ordinacích se provádí kompletní stomatologické výkony včetně dentální péče. Jsou to moderní zubní ordinace s týmem profesionálů. Jejich prioritou je maximální šetrnost, bezbolestnost, individuální přístup ke každému pacientovi. V ordinacích zubního centra bývají zpravidla kratší objednací lhůty než v klasické zubní ordinaci, kde svoji praxi vykonává pouze jeden zubní lékař.
Každý zubní lékař – stomatolog, je povinen označit svoji ordinaci viditelným označením, které musí obsahovat název, jméno lékaře , IČO a ordinační hodiny během jednoho týdne. V případě, že se nejedená o soukromou zubní ordinaci, musí zde být vyznačen název poskytovatele i jeho IČO, pokud mu bylo přiděleno. Tato informační cedule musí být vyvěšena na viditelném místě u vchodu do budovy, tak aby byla přístupná pacientům i mimo hodiny, kdy zubní lékař neordinuje. Důležitou informací pro pacienta je cena za poskytované stomatologické služby. Všechny tyto výkony jsou obsaženy v úhradové vyhlášce, která platí vždy pro daný kalendářní rok. Je zde uveden přehled hrazené stomatologické péče včetně úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Vyhláška obsahuje seznam diagnostických a léčebných postupů s použitím standardních materiálů. Pokud se pro toto ošetření pacient dobrovolně rozhodne, nic neplatí a lékaři uhradí jeho výkon zdravotní pojišťovna. Řada lidí totiž ani netuší co je u zubaře zdarma a za co musí zaplatit. Bohužel se stává i to, že v čekárně zubní ordinace chybí ceník. Pacient s ceníkem poskytovaných služeb ale musí být seznámen vždy před ošetřením. Podle nové vyhlášky, která platí od od 1.4.2012, je zubní lékař povinen vždy vystavit účet za provedený výkon. Před tímto datumem byl stomatolog povinen vystavit účet pouze na přání pacienta. Nově musí vystavit účet i bez jeho žádosti. Pokud lékař vykáže zdravotní pojišťovně výkon, který je plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, nemá právo pacientovi nic účtovat! Stávají se i případy, že si občané stěžují na postup zubního lékaře u České stomatologické komory. Jako častý důvod je uváděno, že nebyli o možnostech ošetření informováni včas, tedy před výkonem, aby se sami mohli rozhodnout jaký druh ošetření si zvolí. Při projednávání těchto stížností zubaři oponují, že pacient se mohl sám zeptat. No je to těžké, pokud již máte vrtačku v puse, tak se dost těžko komunikuje a mimo to je povinností zubaře pacienta předem informovat. Na to si ale bohužel někteří zubní lékaři ještě nezvykli. U stomatologických výkonů již od r. 1996 neexistuje spoluúčast pacienta. Doplatky jsou nyní možné jen u stomatologických doplňků.
Součástí vybavení zubní ordinace musí být i Kniha stížností. I když zákon předpokládá, že stížnost pacienta bude řešit poskytovatel služeb, což je ošetřující zubní lékař, ukládá mu tyto stížnosti evidovat. Není známo, že tato kniha by pacienty byla nějak využívána, neboť nespokojený pacient si myslí, že stížnost stejně skončí jen u lékaře. Pacienti spíše využívají možnosti mediálních prostředků, např. internetu, kde na webových stránkách např. www.znamylekar.cz napíší své zkušenosti s ošetřením v zubní ordinaci. Ať již se jedná o pochvalu, nebo o nespokojenost, dává tímto možnost k zamyšlení a výběru jiným osobám. Z hlediska užitečnosti jsou webové stránky určitě účinnější, než Kniha stížností položená někde v čekárně. Té si pacient, který přijde s bolestí, ani nemusí všimnout, neboť v té době má úplně jiné starosti, než se rozhlížet po vybavení čekárny. Ale zákon je zákon, tak ho občane cti!
Po dobu, kdy zubní ordinace je mimo provoz, je nutné, aby byla veřejnost informována např. o dočasném přerušení provozu ordinace nebo i o krátkodobé nepřítomnosti lékaře. Informace by rovněž měla být na viditelném místě, nejlépe při vstupu do budovy. Zároveň tam musí být sdělení, který zubní lékař pacientům poskytne neodkladnou péči, jeho jméno, adresa a ordinační hodiny v době jeho zástupu. Zástup předpokládá poskytnutí plného spektra zubních služeb, pokud se jedná o dlouhodobou nepřítomnost zubaře a to na podkladě smlouvy mezi oběma lékaři. Pokud se jedná pouze o dočasnou nepřítomnost zubaře, smlouva se zpravidla neuzavírá, stačí pouze ústní dohoda. Novinkou zákona je, že lékař poskytující zubní péči, nemusí být ve mluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, vyplnění registračního listu však zůstává jeho povinností, ale bude to pouze jeho evidenční úkon. Před úpravou zákona se hovořilo o registrujícím poskytovateli, tedy zubním lékaři. Každý lékař, který má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, si vede přehled o pacientech-pojištěncích. Pokud pacient mění svoji zdravotní pojišťovnu, ať již ho k tomu vedou jakékoliv důvody, je jeho povinností oznámit tuto změnu svému zubnímu lékaři. Zdravotní pojišťovnu může pojištěnec změnit jednou za 12 měsíců a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Pojištěnec předává zdravotní pojišťovně, kterou si vybral, přihlášku a to nejpozději 6 měsíců před termínem požadované změny. V této době pacient uvědomuje rovněž zubní ordinaci, kde je registrován. Dnes již každá zubní ordinace využívá ambulantní software v režimu lékař, sestra, pacient, zdravotní pojišťovna. Tento systém obsahuje kartotéku pacientů, je zaměřen na účtování zdravotním pojišťovnám a tvorbu jednotlivých statistik. Kromě klasického režimu práce v ordinaci umožňuje i režim pořizovací, což znamená přepis lékařských zpráv do počítače.
Každý občan ČR má právo na to, aby si vybral svého zubního lékaře, který se bude starat o jeho chrup. Je to svobodná volba každého pacienta. V zubní ordinaci může pacient rozhodnout a určit osoby, které mají právo na informace o jeho zdravotním stavu a mohou nahlížet do jeho zdravotní dokumentace. Tím vzniká pacientovi právo na přítomnost osob blízkých při poskytování zubního ošetření. Každý pacient, který navštíví zubní ordinaci dostane informaci o výkonech, které bude stomatolog provádět, ale má ze zákona právo na to, aby zubní lékař jej seznámil podrobně nejen o výkonech, které bude provádět, ale i o jeho důsledcích. Vyjímkou jsou případy, kdy pacient nechce být o průběhu výkonu informován. Co se týče souhlasu pacienta s provedením běžného zubařského zákroku, bývá souhlas ústní a podle výkonu, s ohledem na jeho charakter, lékař sám rozhodne, zda by měl být vyhotoven písemný souhlas pacienta o provedeném zubním zákroku.
Každý den a na každého z nás působí řada nejrůznějších podnětů, z nichž asi nejvýrazněji jsou barvy. Při běžných situacích, které dennodenně prožíváme, si druhy barev ani neuvědomujeme. Tento pocit vnímání se dostaví, když přijdeme například do zubní ordinace a vliv barev začne na naše vědomí působit. Proto by zubní ordinace včetně čekárny, měla být ve světlých a příjemných barvách. Hustota a jasnost barev přispívá k míře ovlivnění psychického rozpoložení a postoje jak lékaře, tak jeho pacienta. Je dobře, že ve většině zubních ordinací se ustoupilo od používání pouze jedné barvy a to bílé. Odborníci tvrdí: Pozor, na člověka působí depresivně, pokud jsou strop, stěny či dokonce podlaha stejné barvy! Výběr vhodné barvy do ordinace a čekárny, je proces výrazem přístupu lékaře k pacientovi. V tomto směru je dobré se poradit s odborníkem, neboť vhodným vybavením zubní ordinace spolu s čekárnou lékař může mnohé získat, nevhodným použitím ale i ztratit! Vola barev je podstatná i v čekárnách a dětských zubních ordinacích, kdy prostředí zcela jistě dovede dítě odpoutat od strachu z toho co ho čeká. Většina lékařů si to uvědomuje a barvy stěn a nábytku své ordinace přizpůsobují tak, aby u pacienta neprohlubovali strach a stres. Pokud je řeč o strachu a stresu mezi pacienty, je nutné zmínit se o tom, že tyto pocity zažívají i samotní lékaři, včetně personálu. Stres lékaři může způsobit i pacient tím, že jakmile sedne do zubařského křesla, začne zeširoka vyprávět proč do ordinace přišel, v podstatě ale neřekne co ho opravdu bolí. Zubař může znervóznět kvůli tomu, že ví, že mu v čekárně sedí ještě dalších dvacet pacientů. Proto by i pacient měl brát ohled na svého zubaře a před svojí návštěvou v zubní ordinaci si promyslet, jak výstižně a krátce by měl svůj problém popsat. Při stanovení diagnózy by měl být trpělivý, protože správná diagnóza a léčba vyžadují čas.