Patří mezi parodontologické chirurgické zákroky a slouží k nápravě defektů v oblasti dásní obklopujících zub. Terapeutické zákroky, které vedou k řešení problematiky dásní, se řadí do mukogingivální chirurgie. V závislosti na jejich složitosti je můžeme rozdělit na jednoduché zásahy vedoucí k přerušení nadbytečných slizničních tahů až po citlivé techniky používané při obnově dásně. V této oblasti se nejčastěji používá vlastní tkáň, tj. pojivové štěpy, které slouží jako nejspolehlivější zdroj pro obnovu ztracených tkání. Vždy je cílem vytvořit zdravou dáseň přirozené barvy a esteticky vyřešit obnažené kořeny. Zánět dásní (gingivitída), zvláště její chronická forma, je jedním z nejčastějších zánětů v lidském organismu. U akutních zánětů jsou vyvolávajícími činiteli nejčastěji mikroby a viry. U chronických zánětů jsou vyvolávajícími vlivy nejčastěji místní faktory, především je to plak, špatná hygiena, zubní kámen, ortodontické anomálie aj. V některých případech se uplatňují i vlivy celkové, zejména hormonální jako je např. puberta, gravidita, klimakterium atd.. Tyto vlivy však vyvolávají chorobné změny pouze při spoluúčasti mikrobiálního plaku. Každý člověk by měl vědět, že zánět dásní je vlastně počáteční stadium parodontitidy. Je to onemocnění chronické, které ničí závěsný aparát zubů a vede nejen ke ztrátě jednotlivých zubů, ale většinou celého chrupu. Parodontitida pak už nepostihuje pouze dáseň, ale dochází k úbytku kosti zubních lůžek a poškození zubních kořenů. Zákeřnost chronického onemocnění spočívá v tom, že po dlouhou dobu probíhá bez výrazných potíží. Pacient si prostě ničeho nevšimne a k zubnímu lékaři přijde teprve tehdy, když již došlo k rozvoji zánětu. Za zubní kazy i záněty dásní může špatná hygiena a především špatný postup při odstraňování plaku. Dáseň tvoří část závěsného aparátu zubu, struktury upevňující chrup, která je nejvíce vystavena vlivům v dutině ústní. Jako první reaguje na nesprávnou zubní hygienu otokem a následným zánětem, který je provázen krvácením dásní. Zda se jedná pouze o zánět dásní, která se dá vyléčit bez následků, nebo zda probíhá už zánět i na kosti, se zjistí odborným vyšetřením a na rentgenových snímcích. Odhalené zubní krčky a exponované mezizubní prostory mohou způsobovat nepříjemnosti v závislosti na termických podnětech nebo problémy při jídle. Řešení takové situace může být chirurgické a to pomocí mukogingivální operace. Moderní mukogingivální chirurgie zná i řadu úspěšných metod překrytí krčkových defektů měkkou tkání, kdy se chirurgicky nařízne dáseň, v podstatě se přeloží a tím i nastaví, následuje několik stehů a dáseň již sestupovat nebude. Posun okraje volné dásně představuje častý, především estetický a funkční problém u řady pacientů. Základním pilířem současné mukogingivální chirurgie zůstává prevence. Preventivní opatření, která snižují výskyt zubního kazu a zajišťují zdravé dásně, jsou důležitou součástí práce stomatologa.