Gingivitis - zánět dásně

Za nejzranitelnější místo závěsného aparátu jsou podle moderních výzkumů považovány buňky spojovací tkáně (tzv. spojovacího epitelu) dásně. Tyto buňky jsou připojeny přímo k povrchu zubu. Bakterie v povlaku (na obrázku značeno žlutě) se neustále množí a postupně zase odumírají. Živé bakterie vylučují jedovaté látky. Tyto tzv. toxiny se kromě toho uvolňují i z těl odumřelých bakterií a pronikají pak spojovací tkání a snižují její těsnící schopnost. Lidský organismus se brání tím, že do ústní dásně vysílá množství obranných buněk, čímž se prostupnost této tkáně dále ještě zvyšuje.
Bakteriální toxiny (jedovaté látky) tak mohou potom pronikat i do vazivové části dásně.
Mezi obecné známky zánětu patří zarudnutí a otok, což je dobře vidět např. u zanícených pupínků na kůži. Podobně tak zčervená a zbytní zanícená dáseň. Tyto příznaky počínající gingivitidy je možné najít již u školáků.
Krvácení dásní při čištění zubů je dalším příznakem zánětu. Bolesti se vyskytují méně často. Pokud postižený začne povlak alespoň jednou denně důkladně odstraňovat, odezní zánět během několika dní.