Podvodné jednání katalogových firem!

Nikdo Vás nikdy nebude nutit být zapsán v soukromém katalogu. Ať už jste stomatolog, praktický lékař či gynekolog platí pro všechny stejná pravidla.

Osloví-li Vás katalogová firma s tím, že jste povinni si u ni zaregistrovat, je to lež! Vše je na dobrovolném rozhodnutí a vždy vše řádně promyslete. 

Server České Stomatologické Komory zveřejnil následující text, který platí vážně pro všechny profese lékařů. Úplné znění tohoto dopisu

I zubní lékaři se čas od času setkávají s aktivitami různých, zpravidla zahraničních osob, které nabízejí zveřejnění údajů o zubní ordinaci v zahraničních katalozích či adresářích lékařů. Aktuálně zubní lékaře oslovuje zejména společnost United Directorios, Lda, se sídlem v Portugalsku, která provozuje tzv. adresář TEMDI (The European Medical Directory).

O co jde?
Zmínění podnikatelé postupují zpravidla tak, že zubním lékařům pošlou formulář v angličtině, který se i člověku, který se anglicky běžně domluví, jeví jako žádost o ověření základních údajů o zubním lékaři, zveřejněných v nějakém veřejně přístupném seznamu či registru. Kdesi dole, popř. na dalších stranách však bývá drobným písmem uvedeno, že ve skutečnosti se jedná o placenou inzerci v tištěném či elektronickém katalogu zubních lékařů. Cena zpravidla přesahuje 1.000 EUR na jeden rok. Součástí ujednání navíc bývá automatické prodlužování sjednané roční doby platnosti smlouvy, takže po čase může nic netušící zubní lékař obdržet požadavek na zaplacení několika tisíc eur.

Jak postupovat?
Především je nutné dbát zvýšené opatrnosti při podepisování jakýchkoliv listin, formulářů, nabídek, objednávek apod. To platí zejména o nevyžádaných listinách a formulářích a samozřejmě u všech listin, které jsou v cizím jazyce. Je třeba mít na paměti, že účelem textu je přesvědčit adresáta, že vyplněním formuláře pouze potvrzuje platnost uvedených informací, popř. je aktualizuje. Proto ty části formuláře, které obsahují vyplňovací kolonky, bývají jednoduché, srozumitelné a přehledné. Naproti tomu pak ty části textu, které mají adresáta zavázat k platbě ceny a k dalšímu čerpání služeb, bývají složité, nepřehledné, zpravidla obsahují právní pojmy a bývají též hůře čitelné. Proto se může i adresát, který použité řeči rozumí (nejde-li zrovna o právníka), snadno ocitnout v pasti, kterou na něj autoři formuláře nastražili. Není výjimkou, že anglicky psané formuláře vyplnili a podepsali i zubní lékaři ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii v domnění, že pouze potvrzují platnost svých obchodních údajů. Textu o tom, že vlastně podepisují objednávku služeb a zavazují se za tyto služby platit vysokou cenu, nevěnovali pozornost, případně jej přehlédli anebo mu pro jeho složitost či právní povahu neporozuměli. 

Už jsem podepsal. Co dál?
Samozřejmě není vyloučeno, že v konkrétním případě bude zubní lékař mít skutečně zájem o inzertní služby, jejichž poskytování je podstatou celé akce. Takový zubní lékař má přiměřenou jistotu, že mu sjednané služby (zveřejnění obchodních údajů v příslušném seznamu či registru, na sjednaných internetových stránkách apod.) skutečně budou poskytnuty.
Zkušenosti nicméně ukazují, že drtivá většina těch, kteří formuláře podepsali a odeslali, vůbec neměla zájem o inzertní služby v zahraničních registrech, a to tím spíše, jestliže by se mělo jednat o služby placené a relativně drahé. Tito zubní lékaři (a nejen oni) zpravidla měli za to, že potvrzují platnost svých obchodních údajů, které byly ve formuláři předtištěny. Vyskytly se dokonce případy, kdy odesílatel formuláře (dopisu) zvolil takovou vnější úpravu, která vzbuzovala dojem, že jde o sdělení zahraničního orgánu veřejné moci (např. britské ministerstvo zdravotnictví), případně orgánu některé světově známé organizace (např. OSN).
Co tedy dál? Především je třeba se obrnit trpělivostí a NEPLATIT. Celý tento podivný byznys je založen na tom, že soustředěnému tlaku a vyhrožování právními kroky a soudy celá řada lidí podlehne a raději zaplatí. Každý, kdo (byť v domnění, že podepisuje něco zcela jiného) podepíše a odešle formulář, se musí připravit na to, že v nejbližších několika letech bude dostávat různé předžalobní upomínky, poslední varování, upozornění na to, že věc bude předána právnímu zástupci atd. Této praxi se bohužel nelze za současného právního stavu efektivně bránit, je potřeba ji prostě vydržet.
Dále je nutné napsat na adresu společnosti, která žádá zaplacení tzv. objednaných služeb, jednoznačné sdělení, že zmíněný formulář byl podepsán omylem v domnění, že jde o informativní potvrzení obchodních údajů adresáta a nikoliv o právně závaznou objednávku služeb. Je vhodné, aby zubní lékař v dopisu též konstatoval, že se s dotčenou společností necítí být v žádném smluvním vztahu, a aby dotčenou společnost vyzval, aby mu okamžitě přestala poskytovat jakékoliv služby, protože si u ní žádné služby neobjednal a nemá o ně zájem (vzor dopisu v české i anglické verzi je zveřejněn níže pod textem).
Na tento dopis patrně přijde odpověď, ve které dotčená společnost s politováním uvede, že smlouva platí a že je třeba platit. Případně s dovětkem, že jinak se obrátí na soud. Je nutno upozornit, že zmíněné formuláře zpravidla obsahují ustanovení, podle kterého je k projednání případných sporů příslušný soud mimo Českou republiku (v poslední době nejčastěji právě v Portugalsku) s tím, že takový soud bude rozhodovat podle práva svého státu. 

Reagovat stačí jen jednou 
Na další dopisy či upomínky již není třeba reagovat. Jeden dopis zcela postačí. Na některých zahraničních serverech lze nalézt doporučení, aby postižení psali portugalským úřadům, např. starostovi Lisabonu, portugalské policii nebo úřadu, který je portugalskou obdobou České obchodní inspekce. Záleží samozřejmě na každém, zda takové kroky podnikne či nikoliv, jejich praktický efekt však nelze přeceňovat. Pro úplnost lze uvést, že popsané praktiky tzv. katalogových společností byly před časem předmětem policejního zájmu ve Švýcarsku, kde tyto společnosti sídlily. Výsledek byl ten, že svá sídla přemístily do jiných států, např. do již zmíněného Portugalska.

Budu muset k soudu?
Teoreticky není vyloučeno, že katalogová společnost svoji pohledávku uplatní u soudu. V současné době to však není příliš pravděpodobné. Katalogové společnosti jsou dnes předmětem diskuzí v Evropském parlamentu, jehož poslanci proti jejich činnosti velmi hlasitě protestují. Evropská komise připravuje soubor opatření, která by měla praktiky katalogových společností regulovat a poskytnout adresátům účinné nástroje, jak se proti nim bránit. Naděje katalogové společnosti na úspěch v soudním sporu kdekoliv v Evropské unii se však již za současného právního stavu jeví jako velmi malá. Např. v České republice soudy i Ústavní soud praxi katalogových společností vcelku jednoznačně odmítají jako klamavou a jejich formulářové smlouvy považují za neplatné. V neposlední řadě pak platí, že „obchodní model“ katalogové společnosti nestojí na tom, kolik pohledávek vymůže soudně, nýbrž na tom, kolik oslovených podnikatelů se jí podaří obalamutit, zastrašit a přimět k placení mimosoudně. 

Závěr
Závěrem lze shrnout tato doporučení:

• nepodepisovat žádné nevyžádané formuláře, zejména pak takové, které jsou vyhotoveny v cizím jazyce
• velmi zvážit, zda zveřejnění obchodních kontaktů v neznámém zahraničním katalogu může mít pro inzerenta nějaký reálný přínos
•  v případě, že už byl formulář podepsán, odeslán a provozovatel příslušného katalogu se hlásí o svoji kořist (tedy poslal fakturu), pak neplatit, poslat provozovateli dopis (vzor dopisu v české i anglické verzi je zveřejněn níže pod textem) a věcí se dál nezabývat.

Vzorový dopis v českém jazyce [.DOC]

Vzorový dopis v anglickém jazyce [.DOC]