Zub

Každý živý zub v dutině ústní je vlastně otevřený systém. Je tvořen dentinem, zubovinou, uvnitř je dutina se dření, což je spleť cév a nervových vláken, která zajišťují látkovou výměnu. Na povrchu korunky je izolační, silně mineralizovaná vrstva skloviny a na povrchu kořene je cement, do kterého se upínají vazy periodoncia, tj. vazivo mezi kostěným zubním lůžkem a cementem na povrchu kořene. V dutině ústní je zub vystaven vlivu okolního prostředí. Účinkem kyselin z potravy, i těch, které vznikají při trávení cukrů v dutině ústní, jsou mikroby zubního plaku schopny naleptat sklovinu. Tímto pochodem vzniká ZUBNÍ KAZ. Pokud je zub včas dokonale očištěn od mikrobů a defekt je zatím jen na mikroskopické úrovni, účinkem minerálů ze slin, nebo ještě lépe účinkem fluoridů u pacientů poučených o lokální fluoridaci, je zubní SKLOVINA schopna REMINERALIZOVAT a „opravit" vznikající defekt. Pokud už je zubní kaz větší a zasahuje až k zubovině, snaží se zub tvořit OBRANNÝ, TERCIÁLNÍ DENTIN, který brání průniku mikrobiálních toxinů z kazu až ke dřeni.


PERIODONCIUM (závěsný aparát zubu) je vazivo mezi cementem na povrchu kořene a kostěným zubním lůžkem. Drží zub uvnitř kosti. Je napojeno na cévní a nervový systém, odkud je vyživováno .Stejně tak i DÁSEŇ, která chrání kost i periodoncium před vlivy toxinů z mikrobů v dutině ústní. Odolnost parodontu je závislá na celkovém zdravotním stavu člověka, na stavu imunitního systému, ale především na úrovni hygieny a schopnosti pacienta pravidelně odstraňovat mikrobiální plak. Působením infekce od okraje dásně do hloubky vznikne PARODONTITIDA. Vlivem zánětu tedy ubývá vazivo a kost zubního lůžka, dochází k redukci závěsného zubního aparátu a plochy, za kterou zub drží v kostním lůžku. V těchto místech i po vyléčení zánětu kost sama nedoroste. Dnes se rozšiřují nové způsoby ošetření tzv. AUGMENTACÍ nebo ŘÍZENOU TKÁŇOVOU REGENERACÍ, které umožňují vytvořit podmínky k novotvorbě kosti i v této lokalitě.
Pokud zánět v periodonciu vznikne přestupem infekce ze zubní dřeně, na konci kořene vznikne v kosti defekt, lidově nazývaný „váček", odborně pak zvaný KOŘENOVÁ OSTITIDA. Většina takových defektů zůstává dlouho nepoznána, protože po odeznění bolestí při zánětu zubní dřeně (pulpitidě) se v kosti vytvoří vazivová bariéra, která brání dalšímu šíření infekce do těla. Po odstranění příčiny zánětu (odumřelé zubní dřeně) se obvykle dobře prokrvená kost u celkově zdravého jedince sama dotvoří. U větších zánětlivých defektů nebo cyst je nezbytné chirurgické vyčištění zánětlivého kostního ložiska s možností následné řízené kostní regenerace.
Stejně tak KOSTNÍ RÁNA po vytažení zubu se zpravidla zhojí kostí. U pacientů, u nichž současně probíhá parodontitida, je však velké riziko vazivového zhojení rány. I zde můžeme podpořit hojení AUGMENTACÍ. Augmentace nebo řízená tkáňová regenerace jsou CHIRURGICKÉ STOMATOLOGICKÉ LÉČEBNÉ TECHNIKY, které s použitím náhražek kostních minerálů a speciálních krycích membrán napomáhají vyhojení kostních defektů plnohodnotnou kostní tkání.
Pravidelné PROVÁDĚNÍ ÚSTNÍ DENTÁLNÍ HYGIENY, to je odstraňování mikrobiálních povlaků s použitím zubního a mezizubního kartáčku a zubní nitě, je nezbytné. Radíme všem našim pacientům, aby kromě domácí péče pamatovali na pravidelné PREVENTIVNÍ STOMATOLOGICKÉ PROHLÍDKY spojené s odstraňováním zubního kamene a dalších škodlivin, které by mohly bránit dobrovolné domácí péči a být příčinou vzniku rozsáhlejších škod na zubech.